Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ARMAGNAC versus COGNAC

25. 05. 2011 7:42:02
Zřejmě jste si ho v baru nebo restauraci nikdy neobjednali - větší slávu vždycky sklízel jeho slavnější bratr cognac. Přesto jste o této pálence, vyráběné z vinných hroznů, už zřejmě slyšeli nebo aspoň četli o místě jejího původu. Gaskoňsko totiž vedle mušketýra d ́Artagnana a Cyrana z Bergeracu proslavil právě armagnac...

ARMAGNAC

Historie

Počátky pálení vína v této oblasti se nedají zcela přesně určit, neb destilace jakožto práce Královského Umění byla v Evropě adeptům známa již před nadvládou Říma. Vinná réva jako královská rostlina byla primárním materiálem, z kterého se od nepaměti destilací získávala „aqua vitae“. Nejstarší dochované destilerie bývaly v celé Evropě zřízeny na místech starých klášterů a opatství. Neb právě zde se mniši věnovali nejen modlitbám a práci na poli, ale i matematice, astronomii, fyzice, přírodním vědám a medicíně. Vinná esence „aqua vitae“ sama o sobě byla lékem širokého použití ve vrcholném středověku sloužila i k výrobě mnoha dalších vysoce potentních léků qintesencí, elixírů a jiných život a zdraví rozhojňujících produktů. Roku 1313 kardinál Vidal Du Four ve svém pojednání Pour conserver la santé et rester en forme vyjmenovává několik desítek ctností vinné esence „l ́aqua ardente“. – A pravda je stále stejná, ve středověku i dnes, jest to elixír zdraví a dlouhověkosti, účinný proti stárnutí, nechutenství, slabosti, zádumčivosti, senilitě, impotenci, atd., podporující zdraví, sílu a život.

V 17. století „l ́aqua ardente“ zvanou Armanhac začali Holanďané vyvážet do světa z přístavů Bayonne a Bordeaux. Jak přesně se tato „eau-de-vie de vin“ destilovala a jak stárla, není známo, neb např. kontinuální alambic Armagnacais (destilační aparatura) považovaná dnes za „tradiční“ se objevuje až počátkem 19. století. A po r. 1878 phylloxera zničila v podstatě veškeré zdejší vinohrady, které byly jen částečně obnoveny po r. 1909. Též zdejší černý dub, ze kterého se vyráběly, sudy patří již k obrovským raritám. Roku 1936 došlo k rozdělení do třech regionů Armagnacu, kdy zde bylo poprvé ve Francii zaveden systém Appellation d ́Origine Controlée (A.O.C.).

Závěrem tohoto malého ohlédnutí po historii armagnacu bych rád zdůraznil, že většinu již od středověku známých blahodárných účinků dnes prokázal i moderní vědecký výzkum univerzity v Bordeaux. Gaskoňci se rádi stravují velmi tučnou a těžkou stravou jako husím a kachním masem, zvěřinou apod., pijí hodně červené víno a dopřávají si kapku armagnacu po ránu, po jídle i na noc. Patří však k nejzdravější, nejspokojenější a nejdéle žijící populaci nejen ve Francii, ale v celé Evropě! Za povšimnutí stojí i nejmenší výskyt kardiovaskulárních onemocnění na světě.

Výroba

Vinná réva se sklízí na přelomu září a října , poté putuje na statky kde se v pneumatických lisech lisuje vinná šťáva . Horizontální pneumatické lisy jsou používány proto aby se nerozdrtila jadérka z hroznů , pak je vinný mošt nahořklý . Vinný mošt pak zhruba tři týdny fermentuje a výsledkem je zkvašené slabé víno o 9 % alkoholu , ideálně připraveno k destilaci . Dále už putuje do palírny kde probíhá příprava sebraných plodů a destilace vybraných hroznů úrody. Destilace probíhá zpravidla od začátku prosince do konce ledna. Dva speciální měděné destilační přístroje alambic armagnacais produkují nepřetržitě okolo 1600l 60% alkoholu během 24 hodin, druhá destilace je poté provedena kontinuálním způsobem. Technika destilace sem přišla spolu s Arabskou kulturou . Gaskoňci tvrdí , že díky této jednoduché destilaci má pak vinná pálenka plnější a výraznější aroma a chuť . Je živější, lépe je pak v pálence rozpoznat vůni a chuť květů a čerstvého ovoce .

Zrání

Armagnac tradičně zraje v 400-420 litrových sudech z černého dubu známých jako „une pièce“. Gaskoňských černých dubů je však již velký nedostatek a tak se používají stále více sudy Limousin. Rozdíl mezi dřevy těchto dvou dubů je zásadní: Gaskoňský černý dub dává mnohem více hořkosti a taninu (tříslovin), Limousinský více sladkosti a vanilky. Armagnac čerstvě vypálen obsahuje cca 52-60% alkoholu a je výrazně ovocný. Nicméně navíc v sobě obsahuje mnoho pro armagnac charakteristických látek, z kterých ne všechny jsou chtěné a redukují se přirozeně oxidací po cca 12-15 letech zrání. Při dvojité destilaci mizí ihned a neb komerční trh vyžaduje produkci, která není příliš drahá (mladší amagnac) uplatňuje se stále více armagnac dvakráte destilovaný, který je více neutrální a přátelštější již po několika málo letech. Po destilaci a několikanásobné filtraci je prakticky bezbarvý destilát stočen do dubových sudů a převezen do sklepů, kde dlouhodobě zraje. Dubové dřevo zbarvuje armagnac postupně přes slámově žlutou, zlatě jantarovou až do světle rubínové barvy. Současně dochází i ke zjemňování chuti a poklesu alkoholu na 40%. Během zrání se armagnac ve sklepích pravidelně testuje, aby splňoval maximální kritéria kvality. Nejstarší ročníky jsou stáčeny a uchovávány v demižónech, protože po dlouhých zhruba šedesáti letech jsou sudy vylouhovány a nemají pálence co dát. Pálenka už tak na kvalitě nezískává , ba naopak je velmi citlivá a proto je dál uchovávána v demižónech kde už se dál nerozvíjí a nezraje .Tyto demižóny se uchovávají ve zvlášť chráněné místnosti , sklepích zvané „ Paradis „ kde je velmi omezený přístup

Oblasti výroby

Bas-Armagnac

Bas-Armagnac s 8 000ha vinic je dnes považován za kvalitativně nejlepší oblast. Avšak to, ani tak kvalitou půdy, ale spíše nejvyšší koncentrací respektovaných producentů a obchodníků s touto vzácnou tekutinou. Severozápadní písčité vinice départementu Les Landes se dokonce neoficiálně označují za Grand Bas-Armagnac. Písčitá půda s vyšším výskytem železa (sables fauves) nebo s kousky jílových hrud (boulbènes) dávají zdejším „eau-du-vin“ velikou měkkost, hebkost, komplexnost a plnost již po celkem krátkém zrání. Z vinných odrůd zde převažují Bacco a Ugni Blanc.

Ténaréze

Mnoho vynikajících nezávislých producentů je právě z Tenaréze. Tento centrální region s 6 500ha vinic má částečně rezavě písčitou, převážně však jílovitou a vápencovou půdu což dává „eau-de-vie“ pevnější a mohutnější tělo dovolující podstatně delší zrání, než pálenky z Bas-Armagnacu. Vinicím dominují odrůdy Ugni Blanc a Colombard. Ze zdejších vinic pochází též výborná vína Côtes de Gascogne.

Haut-Armagnac

Východní Haut-Armagnac pokrývá téměř 50% regionu Armagnacu. Nicméně na zdejších skalnatých kopcích dnes nalézáme nemnoho vinic – jen asi 500ha patřící několika málo vinařstvím. A to přestože ještě ve století devatenáctém to byla nejproslulejší oblast Armagnacu . Zdejší vápencové podloží dává „eau-du-vie“ která je suší a tvrdší a prý nezraje příliš dobře, proto se konzumuje spíše mladší kol. 10 let zrání. Otázkou je, zda toto tvrzení je úplně pravdivé. A to tím spíš, když vidíme, že dnes mají téměř všichni bohatí a vlivní výrobci Armagnacu vinice a vinopalny zcela na opačné straně regionu. Analogicky velmi podobné podloží patří například v Cognacu právě k těm nejlepším (Grande a Petite Champagne) a písčité oblasti s rychle a snadno zrající „eau-de-vie“ (Bon Bois a Bois Ordinaire) jsou naopak hodnoceny jako ty nejhorší. A i v Grand Champagne je Cognac tvrdší a sušší, proto mnohdy potřebuje i několik desítek let zrání než ze sebe vydá to nejlepší.

Odrůdy vína pěstované k výrobě armagnacu

Ugni Blanc je odrůda "par excellence" pro destilaci. Pěstuje se na vinicích naplavených písků v části regionu zvaném Bas-Armagnac. Je to odrůda výborně adaptovaná pro pálení jemných a aromatických vínovic. Armagnac pocházející z této odrůdy se pokládán za nejušlechtilejší.

Folle Blanche produkuje velmi aromatické a elegantní vínovice. Vyznačuje se perzistencí aroma s živými, suchými a ostrými tóny. Svůj opravdový buket vyjeví až po dlouhém, nejméně desetiletém stárnutí.

Baco je typická odrůda pro stárnutí. Po dlouhém uložení nabízí staré ročníkové armagnaky vyznačující se plným, bohatým a intenzivním aroma, kde vyjadřuje plně svoji kulatost, krásnou chuť a délku v ústech.

Colombard, vyznačující se aroma ovoce a koření, je odrůdou ceněnou hlavně při scelování odrůd.

Kategorie armagnacu

je určována podle stáří nejmladší použité vinné pálenky (eau-de-vie) :

v Three Star (Tři hvězdy) – minimální stáří armagnacu zrajícího v sudu 1 rok

v V.O., V.S.O.P., Réserve - minimální stáří armagnacu zrajícího v sudu 4 roky

v Extra, Napoleón, X.O., Vielle Réserve - minimální stáří armagnacu zrajícího v sudu 5 let.

v Ročníkové – ročníky již od roku 1900 až zhruba po rok 1990 , záleží na firmě .

Jak pít Armagnac?

Armagnac je hlavně digestiv tedy se tradičně podává po uspokojivém jídle. Což pochopitelně není jediný okamžik, kdy si lze armagnac dopřát. Výborně se hodí k mnohým desertům, kávě i doutníkům. Armagnac nechladíme a však ani neohříváme. K dostatečnému otevření vůně a chuti plně stačí zahřátí v ruce. Avšak tím jak se armagnac otepluje, z počátku zvyšuje aroma alkoholu namísto ovocnosti, tedy je nutné nechat armagnac dobře vydýchat. Tenkost skla je velmi důležitá. Ostatní se velice podobá ochutnávání vína – posuzuje se barva a čirost, nos nejprve bez aerace, druhé přivonění je po aeraci, opatrně z větší vzdálenosti neb vzlínající alkohol teprve po chvilce osvobodí krásné komplexní tóny na dně skleničky. Pak následuje ochutnání, nejprve jen několik kapiček, pak malý doušek s rolováním na patře. Po několika vteřinách (pokud nás nápoj uspokojil) polkneme a posuzujeme závěr a délku , která nám zůstává na patře . Pro a na zdraví se doporučuje konzumovat dlouhodobě 3-5cl denně. Při opomenutí denní dávku nezvyšujeme. Pro radost můžeme čas od času vypít i více. V žádném případě nedoporučujeme pít – co kdo snese, neb i ten nejlepší lék se při předávkování stává jedem.

Armagnac versus Cognac

na výrobu se používá několik odrůd vína X z 98% se na Ugni Blanc

pískové podloží X křídové podloží

tradiční pouze 1x destilován X vždy 2x destilován

sudy vyrobené z místních dubů X duby z oblasti Limousin

tradiční má svůj ročník X většinou směs ročníků

ročně cca 25 000 kartonů X ročně cca 2,5 milionů kartonů

Velký rozdíl však mezi těmito ušlechtilými destiláty není . Jedná se o stejnou vinnou pálenku jen s rozdílem zpracování , který je podstatný a to především v destilaci . Při výrobě Armagnacu vinaři používají více odrůd vinné révy a také staré gaskoňské odrůdy jako je Baco nebo Montils . Samozřejmě rozdíl je i ve velkosti daných oblastí kde se při výrobě cognacu hospodaří na šesti apelacích ( Crus ) a při výrobě Armagnacu pouze na třech .

COGNAC

Motto : Každý cognac je brandy ale ne každé brandy může být cognac .

Výroba cognacu spočívá zhruba ve stejném procesu jako při výrobě armagnacu . S rozdíly v destilaci , užším používáním odrůd vinné révy a velikosti dané oblasti apelací .

VÝROBA

Sklizeň vinné révy probíhá stejně až po destilaci kde se používá prastará takzvaná „ Chatentská metoda dvojího pálení „ v měděných kotlech zvané „ Alambic „ .

Nefiltrované víno se nalije do baňaté nádoby a zahřívá se , dnes už většinou plynem . Alkoholové výpary postupně stoupají vzhůru a shromažďují se v měděné kopuli zvané cibule nebo hruška . Z něj vychází trubice zvaná " LABUTÍ KRK " která se mění v kondenzační spirálu , která pak prochází chladící nádobou do sběrné kádě . Po ochlazení tyto páry kondenzují a stává se z ní první pálenka jemně zakalená s obsahem 27 až 32 % alkoholu . Tato tekutina se nazývá " BROUILLIS " nebo li " PŘEDEK " . K druhé destilaci se používá měděný kotel s kapacitou 30 hektolitrů . Druhé destilaci se říká " LA BONNE CHAUFFE " kde destilér zvaný " BOUILLEUR " odděluje velmi jemné prchavé prvky , jež se vypaří ze střední části jako první , při teplotě 22 až 27 stupňů . Této střední části se říká " SRDCE " , které se odchytává jakmile pálenka dosáhne 60 % alkoholu , nesmí však obsahovat více jak 72 % alkoholu . Oddělené další dvě části se nazývají " HLAVA " a " OCAS " které se vracejí k " BROUILLIS " a znovu se destilují . Je to velmi složitý proces vyžaduje opravdového odborníka Bouilleura s vytříbenou chutí . Různé palírny to dělají odlišnými způsoby ale u všech je velmi sledováno rozdělování příslušných frakcí tekutiny . Celý složitý proces trvá asi 16 až 24 hodin a veškerá destilace musí být ukončena nejpozději do 31 března následujícího roku od sklizně .

Po složitém destilačním procesu putuje čirý destilát v plné síle 70 % alkoholu do dubových sudů . Tato síla objemu alkoholu se brzy po destilaci redukuje buď destilovanou vodou nebo vodou smíchanou s koňakem . Zpočátku se redukuje na 50 % až 55 % alkoholu . Po té se redukuje postupně aby koňak neutrpěl příliš velkou změnu a to zhruba 5 % alkoholu za rok nebo v různých časových rozmezí podle délky zrání pro kterou je koňak určen .

Vrchol zrání přichází kolem padesáti let . Po šedesáti letech už koňak ze dřeva sudu skoro nic nezíská a kvalita se může i naopak zhoršit . Proto se pak přelévá do skleněných demižónů , kde už dál nezraje . Tyto zásoby velmi starého a vzácného koňaku se uchovávají v temných sklepích zvané " PARADIS " . Před mícháním se 1 rok až 3 roky koňak přelévá do kádí o 100 až 200 hektolitrech , aby se ustálil a byl připraven pro míchání a další zpracování . Po celou dobu zrání prostupuje dřevěnými sudy samovolné odpařování koňaku . Říká se tomu " ANDĚLSKÁ DAŇ " , úbytek odpařování činí kolem 3% . Proto sklepy zvané " CHAI " ve kterých sudy odpočívají , jsou pokryté černou plísní , která díky tomuto procesu vzniká . Na kvalitu koňaku působí mnoho vlivů . Už od samotné vinné révy , jejich odrůd , vinic " crus " dále umění destilace a v závěru uložení pálenky " eaux de vie " kde se ve sklepích šlechtí a zraje . Na výrobu jednoho litru koňaku je zapotřebí 11,5 kilo hroznu , 9,3 litru vína a mnoho práce , času a umění . Umění sklepmistra a míchání koňaku spočívá v tom , že pozoruje jak se surová lihovina vyvíjí . Ví kdy vyměnit sudy z vlhkých částí do sušších a zná správná místa k zrání . Mnohé se nacházejí v blízkosti řeky Charenté a proto obsahují vysoký podíl vlhkosti . Naopak sudy ze sušších sklepů vydávají ostřejší pálenku . Zkušený sklepmistr dle potřeby přemístí sudy z vlhčích sklepů do sušších , nebo z přízemních pater do horních sušších a vzdušnějších . Tím zaručí optimální rozvoj chutě a aroma. Před mícháním se pálenka přelévá do sudů zvaných " KÁDĚ " o obsahu od 100 hl. a více . Zde už působí znalosti , chutě a umění mistra míchače "BLENDERA " , který své tajemství předává z otce na syna . Míchají se zde různé stáří pálenek , kde k jednomu druhu koňaku je zapotřebí až stovky druhů pálenek . Poté se ještě pálenka dobarvuje karamelem a redukuje na 40 % alkoholu . Redukuje se buď destilovanou vodou a nebo vodou smíchanou s koňakem , té se říká " FAIBLES ". Namíchaný koňak pak ještě v kádích odpočívá od pár měsíců až třeba tři roky aby se koňak uklidnil a ustálil . Poté je připraven k lahvování . Některé firmy jako např. Delamain , nebo Audry láhve před plněním vyplachují mladým nebo ředěným koňakem aby koňak po naplnění do láhve neutrpěl velkou změnu . Firma Lhéraud , Ferrand aj . používají pro velmi staré a vzácné koňaky , ručně vyráběné a foukané lahve . Někdy jsou tyto láhve v limitované edici číslované . Samotná kultura výroby láhví je velmi široká a kreativní . Pro velmi staré a speciální koňaky se vytvářejí lahve z křišťálového skla zlacené 24 ti karátovým zlatem . Nebo jsou tyto koňaky ukládány do karaf z Limousinského porcelánu , také hojně zlacené . Co se týče tvarů , je to velmi široké spektrum , od různých tvarů jako např. knihy , golfové míčky , raketoplány až po karafy zlacené a prokládané diamanty . Někdy májí tyto speciální lahve a limitované edice větší cenu než samotný koňak ale bez něj by zase byli tyto lahve neprodejné . Zde se prostě snoubí prvotřídní kvalita koňaku s uměleckým dílem vytvořené z lahve .

Oblasti výroby

Oblast kolem řeky Charente je vhodná pro pěstování révy , má dobré klimatické podmínky o průměrné roční teplotě 13,3 stupňů . V létě okolo 21,8 stupňů a v zimě okolo 6,6 stupňů . Tato oblast je rozdělena na šest apelací . Grande Champagne , Petite Champagne , Borderies , Fins Bois , Bons Bois , Bois Ordinaires .

Srdce oblasti v křídové krajině leží v Grande Champagne . Zde je půda bohatá na vápence , proto se zde rodí koňak s jemným květinovým aroma , které vyžaduje dlouhé zrání v sudech . Tato oblast zvaná " CRUS " má rozlohu asi 13 249 ha. Ve středu této oblasti najdeme město Segonzac a na severním okraji leží nejznámější město Cognac .

Druhá významná oblast " crus " je Petite Champagne o rozloze asi 15 268 ha. která je uznávána až od roku 1938 a tvoří kolem Grande Champagne rozsáhlý půlkruh . Najdete tu známá města jako Jonzac , Archiac , Barbezieux . Tato "crus " je také bohatá na vysoký obsah křídy v půdě . Koňak vyroben z obou těchto oblastí nazýváme " FINE CHAMPAGNE " musí ale obsahovat alespoň 50% produktu z Grande Champagne .

Třetí oblast je nejmenší ze všech " crus " s názvem Borderies a velikosti 4 056 ha. Obsahuje o polovinu méně křídy než ostatní oblasti . Má velmi bohatou půdu a ojedinělé mikroklima . Koňak z této oblasti má jemnou květinovou chuť a aroma po fialkách . Rychle zraje v sudech ale je velmi náročný na míchání díky svému specifickému charakteru . Crus leží severně od města Cognac a sídlí tu města Burie , Richemont .

Další olasti jsou Fins Bois , Bons Bois , Bois Ordinaires . Původně to byli zalesněné oblasti " Bois " znamená LES . Okolo roku 1650 se tyto oblasti začali kultivovat na vinice.

Fins Bois leží severně od Cognacu a tvoří rozsáhlý kruh okolo předešlých třech oblastí . Pokrývá plochu 31 216 ha. a můžete tu navštívit města Saintes , Angouleme . Z této úrody vzniká až 40 % produkce koňaku .Půda je zde tvrdá , vápencová a vzniká zde plný , hladký koňak rychle zrající .

Bons Bois má jílový podklad s malým podílem křídy . Vinice zabírají 9 277 ha. a vyrobený koňak zde zraje opravdu rychle a má drsnější chuť .

Bois Ordinaires pokrývá vnější okraje všech " crus " s větší částí u pobřeží Atlantiku a zahrnuje i ostrovy Orléon a Ré . Stojí tu města Royan , Rochefort , Le Rochelle . Vinná réva tu ale zabírá pouze 1 066 ha. kvalita je nízká a upřednostňuje se zde spíš rybolov a turistický ruch .

Vysazuje se zde modrá réva pouze na 3 754 ha. a bílá réva - koňaková na 81 382 ha.

Odrůdy vína pěstované k výrobě cognacu

Ugni Blanc je odrůda "par excellence" pro destilaci. Je to odrůda výborně adaptovaná pro pálení jemných a aromatických vínovic. Zabírá zde 95% vinic , lisuje se z ní lehké víno s vysokým obsahem kyselin což tvoří skvělý základ pro destilaci.

Folle Blanche produkuje velmi aromatické a elegantní vínovice. Vyznačuje se perzistencí aroma s živými, suchými a ostrými tóny. Svůj opravdový buket vyjeví až po dlouhém, nejméně desetiletém stárnutí.

Colombard, vyznačující se aroma ovoce a koření, je odrůdou ceněnou hlavně při scelování odrůd. Odrůda z které se vyrábí víno s nižším obsahem kyselin a vyšším obsahem alkoholu , které u destilérů není moc žádoucí .

Kategorie cognacu

Koňak se na rozdíl od ostatních destilátů a vín nerozděluje na ročníky sklizně , protože se skládá z několika desítek vinných pálenek různého stáří . K výrobě koňaku X.O. o průměrném stáří 35 let je potřeba asi okolo 100 druhů vinné pálenky . Koňaky se označují písmeny nebo názvy podle stáří směsi pálenek a podle nejmladší pálenky se započítává stáří . Roku 1865 založil Maurice Hennessy stupnici podle které se rozdělují koňaky dle stáří a je používána dodnes . Je to :

V.S. - Very Spéciale - směs pálenek o stáří od 3 let

V.O. - Very Old - směs pálenek o stáří od 5 let

V.S.O.P. - Very Superior Old Pale - směs pálenek o stáří od 7 let

NAPOLEON - směs pálenek o stáří od 15 let

X.O. - Extra Old - směs pálenek o stáří od 30 let

EXTRA - směs pálenek o stáří od 35 let

Další starší a jiné specifické koňaky si firmy označují dle svých názvů a stáří jako např. Richard Hennessy 50 až 100 let , Martell Creation 50 let , Remy Martin Louis XIII 60 až 100 let aj . Některé firmy dnes od těchto označení opouštějí a nazývají koňaky svým názvem a stáří jako např. Hine - Rare & Delicate , Delamain - Pale & Dry to je i u Delamaina nejmladší koňak ale jeho stáří je 15 let . Takže u některých firem může být V.S.O.P. třeba i 15 let staré . Dnes se už ale vyrábějí i ročníkové koňaky ale jedná se většinou o speciální ročníky jako např. Fillioux 1924 , Delamain 1949,1968 , Prunier 20 letý ročníkový koňak . Na veškeré sklizně , destilaci a hlavně míchání koňaků dohlíží státem určený úřad BNIC Bureau National Interprofessionnel du Cognac . Který dohlíží na veškeré zákony okolo výroby a ochrany koňaku .

Jak pít cognac .

Toto luxusní pití má samozřejmě svůj rituál ochutnávání . Říká se , že pití koňaku je 70% čichání a 30% pití . K pití koňaku musíte mít i správné sklo . Sklenka na vyšší nožce ve tvaru tulipánu z čirého tenkého skla . Je důležité aby sklo bylo tenké , protože pak může jemné aroma pomalu stoupat z číše ohřívané dlaněmi . Profesionální míchači záměrně používají číše z tmavomodrého skla aby nebyli ovlivněni barvou koňaku nebo nějakým zakalením . Sklenku nikdy před podáváním NEPŘEDEHŘÍVÁME ! Nejvhodnější je přirozená teplota . Číše má být naplněná do jedné čtvrtiny aby vyniklo příjemné aroma . Když je sklenka příliš přeplněná , je množství uvolněného aroma příliš velké a silné . To samé naopak , je li ve sklence koňaku málo , aroma v tak malém množství naopak nevynikne .

První je vizuální vzhled . Barva by měla být zlatavá , jantarová až měděná . Záleží i na stáří koňaku , ty jsou většinou tmavší ale naopak mladší koňaky mohou být přibarvovány karamelem . Sklenku držíme za nožičku a lehkým nakloněním a zatočením vidíme jak koňak pomalu stéká po stěně sklenky .

Druhý je čich . Při posuzování aroma přidržte číši lehce v dlaních . Postupným zahříváním stoupá lehce jemné aroma . Pak přiložte lehce k nosu a nadechněte se skvělého aroma . Jemně zakružte sklenkou v dlani aby se promíchalo stoupající aroma a vdechli jste ho v patřičné síle . Pokud koňak stárne v sudu déle jak 20 let , projevuje se velmi vyhledávaným stylem " RANCIO " . Je aroma složené z kořeněných a vanilkově dřevitých tónů .

Třetí je samotné pití . Pije se po malých dávkách aby se prodloužil příjemný požitek . Koňak nechte rozvinout v zadní části úst , kde se nacházejí citlivé chuťové buňky . Chuť by se měla rozprostřít po celé zadní části patra . Čím déle chuť zůstává , tím má lepší " závěr " . Mladý koňak bude chutnat jako ohnivý a ostrý . Čím je koňak starší , tím je jemnější a má vyváženější komplexní chuť .

Myslím že tyto dva ušlechtilé destiláty jsou tou pravou vizitkou francouzského národa . V těchto pálenkách je obsažena bohatá historie obou oblastí . Jak už Cyrano , D‘ Artagnan , tak velký Napoleon , král František první a v nedávné současnosti i president Mitterrand jsou ikony těchto krajů . Hodnotit tyto destiláty je tak trochu zavazující jelikož se jedná opravdu o skvosty mezi lihovinami . Vím , že dostupnost díky ceně je malá ale musíme si na druhou stranu uvědomit , že výroba je velmi náročná a doba zrání a šlechtění je příliš dlouhá a nákladná . Kde se ale můžeme díky této tekutině vracet do minulosti , do dávné historie ? Kde můžeme ochutnat nápoj našich předků , kteří ho před sto a více lety právě oni míchali . Myslím že označení „ ušlechtilý destilát „ je opravdu ten pravý .

Autor: Milan Pavlíček | středa 25.5.2011 7:42 | karma článku: 17.09 | přečteno: 8014x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Dáma minimálně s dvěma P

Pořádkumilovnost a vstřícnost. Takové dobré vlastnosti. Ale někdy se jimi jejich nositel/ka dokáže těm kolem doslova zprotivit. Nevěříte?

24.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 75 | Diskuse

Jiří Turner

Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení. A to mě těší.

24.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 164 | Diskuse

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 140 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 161 | Diskuse

Karel Trčálek

Black Friday, den předčasného narození Páně

Ceny padají, boží království přichází. Tak nějak by to mohlo vypadat v ráji. Vše skoro zadarmo a nad tím se vznášejí andělé

24.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 405 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2235
Jsem jeden z mála fandů ušlechtilých destilátů , jako je " Eau de Vie " voda života a tou je pro mne Cognac . TOPlist


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.