Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozdravy z Cognacu - II

31. 08. 2010 7:38:58
Léto pomalu utíkalo a Francie byla už už skoro za rohem . Ještě jsme s Jirkou na letních zahrádkách popíjeli a ladili nějaké podrobnosti kolem naší expedice . Jako například ubytování u Jirky kamaráda v Německu ve městě Ludwigshafen spojené s městem Mennheim . Před pár lety tam Jirka pracoval pár let v hotelu Ramada a seznámil se tam mimo jiné s číšníkem Marco , který původem Ital si vzal německou pekařku se kterou už stejně nežije . Je to postarší , drobný a hlavně příjemný chlapík , který rád maluje obrazy a hlavně nás u sebe nechá přespat při cestě za naší touhou ...

Aby vše nebylo tak jednoduché , podařilo se mi den před odjezdem při couvání rozbít zadní blinkr Páťovi . Jako by toho nebylo dost , tak ještě sháněl nový blinkr a nadával jsem si do blbů . Naštěstí na Kladně na vrakáči za tisíc Kč byl k mání . Tak jsem ho sehnal a ještě pár hodin před odjezdem jsem montoval nový blinkr .

Přišel den D a odpoledne jsme konečně vyjeli na prvních šest set kilometrů směr Mennheim . Cesta probíhala v pohodě , hlavně německé dálnice známé svou kvalitou se s naší věčně rozkopanou D1 nedá vůbec srovnávat . Pozdě v noci jsme dorazili na určené místo , kde už nás vyhlížel a pak i vítal přítel Marco . Nakrmil nás , napojil nás a uložil nás , prostě FULL SERVICE . My s Jirkou ještě před spaním vzpomínali jek jsem ho prvně vezl do hotelu Ramada za prací .

Tenkrát jsme do Ludwigshafenu dorazili něco kolem šesté nad ránem , na jedno velké parkoviště před hotelem které sousedilo s vlakovým nádražím . No a tak jsme si ještě schrupli . Kolem sedmé se parkoviště začalo plnit . Parkovali tu lidi co jezdili dál vlakem do práce . Tak říkám Jirkovi " hele doplníme dobrý český levný benzín než začnou chodit mraky lidí ". Jirka říká " jó já ti pomůžu " a šli jme na to . Jenže když jsem otvíral tu dvacítku kanistr , tak Jirka zrovna stál naproti mě , což neměl dělat . Podtlakovaný benzín vystříkl přimo na Jirku a od pasu dolu byl celý od benzínu . Se slovy " TY DEBILE " začal ze sebe svlékat kalhoty a pokračoval " jak se mám jít teď hlasit do hotelu o práci ty KRETÉNE " ! V hotelu to nakonec dopadlo dobře , kamaráda Jirku přijali protože to bylo stejně předem domluvené . Je pravda , že sice smrděl jako když vypil benzinku ale pracoval tam ještě dva roky , takže v pohodě .

Ráno vydatná snídaně a celé dopoledne jsme s Marcem strávili procházkou jak po Luwigshafenu a tak i po Mennheimu . Marco je dobrý společník a průvodce , takže nás protáhl po obchodech i bleším trhu , který zrovna probíhal . Dala se tam koupit všchna možná veteš , kterou prodávali i Turci . Turecká komunita je tu dost rozšířená , takže na každém rohu narazíte na Giros nebo Kebab a jiné východní pochutiny . Návštěvu jsme zakončili excelentním obědem a to hovězí Rib Eye steak s originál italskou pesto omáčkou a pečenýmy bramborami . Přežraný jsme odpoledne vyrazili dál k naším cílům . Marcovi jsme poděkovali za skvělé pohostinství a dali se na cestu .

Na francouzské hranice jsme dorazili až večer a díky unii jsme je jen projeli aniž by o nás měl někdo zájem . Francouzské dálnice jsou kvalitou stejné jako v Německu takže absolutní pohoda . Jen jsem koukal na autech měli vylepená velká Áčka . Později jsem se dočetl , že ta velká áčka znamenají "začátečník" a musejí je mít na autě ti kdo nemají řidičský průkaz déle než dva roky . Po dálnici nesmějí jezdit rychlostí vyšší než stodeset kilometrů v hodině . Po pár desítkách kilometrů jsem však zjistil , že sto deset tu nikdo nejede ani ty záačátečníci . Pálí se to tady sto třicet až sto padesát a lepší auta i více .

Pozdě večer jsme dorazili do Lyonu , kde jsme měli odbočit na né zrovna frekventovanou odbočku ven z Lyonu . Jenže to byla nejednodušší a nejkratší cesta , Lyon nám zamotal hlavu a i ruce na volantu . Díky tomu jsme mohli poznat lyonské historické centrum a nábřeží . Překrásně osvětlené letní zahrádky restaurací na břehu řeky Rhone . No jezdili jsme tam nahoru , dolu až jsem někde odbočil a vyšlo to . Všiml jsem si mezi domy čísla odbočky , zatočil a byli jsme tam . Jirkovi říkám " neptej se , nebádej , prostě jsme tady a jedem , sám nevím jak sem na to přišel , tak jedem a neptej se "! No a příště už ta Francie ! ...

Autor: Milan Pavlíček | úterý 31.8.2010 7:38 | karma článku: 6.71 | přečteno: 1109x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 1443 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 257 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 301 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2235
Jsem jeden z mála fandů ušlechtilých destilátů , jako je " Eau de Vie " voda života a tou je pro mne Cognac . TOPlist


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.