Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozdravy z Cognacu - II

31. 08. 2010 7:38:58
Léto pomalu utíkalo a Francie byla už už skoro za rohem . Ještě jsme s Jirkou na letních zahrádkách popíjeli a ladili nějaké podrobnosti kolem naší expedice . Jako například ubytování u Jirky kamaráda v Německu ve městě Ludwigshafen spojené s městem Mennheim . Před pár lety tam Jirka pracoval pár let v hotelu Ramada a seznámil se tam mimo jiné s číšníkem Marco , který původem Ital si vzal německou pekařku se kterou už stejně nežije . Je to postarší , drobný a hlavně příjemný chlapík , který rád maluje obrazy a hlavně nás u sebe nechá přespat při cestě za naší touhou ...

Aby vše nebylo tak jednoduché , podařilo se mi den před odjezdem při couvání rozbít zadní blinkr Páťovi . Jako by toho nebylo dost , tak ještě sháněl nový blinkr a nadával jsem si do blbů . Naštěstí na Kladně na vrakáči za tisíc Kč byl k mání . Tak jsem ho sehnal a ještě pár hodin před odjezdem jsem montoval nový blinkr .

Přišel den D a odpoledne jsme konečně vyjeli na prvních šest set kilometrů směr Mennheim . Cesta probíhala v pohodě , hlavně německé dálnice známé svou kvalitou se s naší věčně rozkopanou D1 nedá vůbec srovnávat . Pozdě v noci jsme dorazili na určené místo , kde už nás vyhlížel a pak i vítal přítel Marco . Nakrmil nás , napojil nás a uložil nás , prostě FULL SERVICE . My s Jirkou ještě před spaním vzpomínali jek jsem ho prvně vezl do hotelu Ramada za prací .

Tenkrát jsme do Ludwigshafenu dorazili něco kolem šesté nad ránem , na jedno velké parkoviště před hotelem které sousedilo s vlakovým nádražím . No a tak jsme si ještě schrupli . Kolem sedmé se parkoviště začalo plnit . Parkovali tu lidi co jezdili dál vlakem do práce . Tak říkám Jirkovi " hele doplníme dobrý český levný benzín než začnou chodit mraky lidí ". Jirka říká " jó já ti pomůžu " a šli jme na to . Jenže když jsem otvíral tu dvacítku kanistr , tak Jirka zrovna stál naproti mě , což neměl dělat . Podtlakovaný benzín vystříkl přimo na Jirku a od pasu dolu byl celý od benzínu . Se slovy " TY DEBILE " začal ze sebe svlékat kalhoty a pokračoval " jak se mám jít teď hlasit do hotelu o práci ty KRETÉNE " ! V hotelu to nakonec dopadlo dobře , kamaráda Jirku přijali protože to bylo stejně předem domluvené . Je pravda , že sice smrděl jako když vypil benzinku ale pracoval tam ještě dva roky , takže v pohodě .

Ráno vydatná snídaně a celé dopoledne jsme s Marcem strávili procházkou jak po Luwigshafenu a tak i po Mennheimu . Marco je dobrý společník a průvodce , takže nás protáhl po obchodech i bleším trhu , který zrovna probíhal . Dala se tam koupit všchna možná veteš , kterou prodávali i Turci . Turecká komunita je tu dost rozšířená , takže na každém rohu narazíte na Giros nebo Kebab a jiné východní pochutiny . Návštěvu jsme zakončili excelentním obědem a to hovězí Rib Eye steak s originál italskou pesto omáčkou a pečenýmy bramborami . Přežraný jsme odpoledne vyrazili dál k naším cílům . Marcovi jsme poděkovali za skvělé pohostinství a dali se na cestu .

Na francouzské hranice jsme dorazili až večer a díky unii jsme je jen projeli aniž by o nás měl někdo zájem . Francouzské dálnice jsou kvalitou stejné jako v Německu takže absolutní pohoda . Jen jsem koukal na autech měli vylepená velká Áčka . Později jsem se dočetl , že ta velká áčka znamenají "začátečník" a musejí je mít na autě ti kdo nemají řidičský průkaz déle než dva roky . Po dálnici nesmějí jezdit rychlostí vyšší než stodeset kilometrů v hodině . Po pár desítkách kilometrů jsem však zjistil , že sto deset tu nikdo nejede ani ty záačátečníci . Pálí se to tady sto třicet až sto padesát a lepší auta i více .

Pozdě večer jsme dorazili do Lyonu , kde jsme měli odbočit na né zrovna frekventovanou odbočku ven z Lyonu . Jenže to byla nejednodušší a nejkratší cesta , Lyon nám zamotal hlavu a i ruce na volantu . Díky tomu jsme mohli poznat lyonské historické centrum a nábřeží . Překrásně osvětlené letní zahrádky restaurací na břehu řeky Rhone . No jezdili jsme tam nahoru , dolu až jsem někde odbočil a vyšlo to . Všiml jsem si mezi domy čísla odbočky , zatočil a byli jsme tam . Jirkovi říkám " neptej se , nebádej , prostě jsme tady a jedem , sám nevím jak sem na to přišel , tak jedem a neptej se "! No a příště už ta Francie ! ...

Autor: Milan Pavlíček | úterý 31.8.2010 7:38 | karma článku: 6.71 | přečteno: 1118x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Jan Jurek

Vytčený cíl, který se může splnit … anebo taky ne

Při výjezdu z Prahy se zastaví na místě, kde se může občerstvit. Dá si své oblíbené menu. Ne příliš zdravé, ale chutné a povzbuzující s trochou Coly, kterou jinak vůbec nepije. Když se vrátí k autu, z ničeho nic se jen tak dívá

20.9.2018 v 8:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Martin Novotný

Retrospektiva (povídka)

Ta krajina ve mě probouzela fascinaci i hrůzu. Nad rozlehlými travnatými kopci, na nichž se rozprostíral les, svítil na potemnělé bezhvězdné obloze krvavě rudý měsíc...

19.9.2018 v 17:00 | Karma článku: 2.74 | Přečteno: 93 | Diskuse

Pavel Hewlit

Co na to přímo sirotci

Sirotci táhnou, alespoň do voleb. Pak zas bude klid. Poté se všechno vrátí do starých kolejí běžného nezájmu většiny lidí. Já k nim nepatřím, a tak mnohé vím. Pro Vás ostatní jsem to značně zjednodušil, ale třeba si svoje najdete.

19.9.2018 v 7:04 | Karma článku: 41.85 | Přečteno: 3439 | Diskuse

Martin Duplák

Eskalace

Překrásná a nikdy nekončící romance, kterou mě zahlcovala, mě na druhé straně vah nepřestávala udivovat.

17.9.2018 v 7:45 | Karma článku: 3.72 | Přečteno: 93 | Diskuse

Marcela Valouchová

Noc

Tlustou propisku dal na kraj koberce, to byla mašinka, a za ní zapojil tenčí. Vedle udělal vláček z tužek. "Hlavní nádraží." Zvolal nadšeně. Posunul vláček k papuči položené podrážkou nahoru. "Hu hůůů. Bude tunéééél."

17.9.2018 v 7:20 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2320
Jsem jeden z mála fandů ušlechtilých destilátů , jako je " Eau de Vie " voda života a tou je pro mne Cognac . TOPlist




Najdete na iDNES.cz