Tak začal můj telefonát na policii ČR. Řekněte mi SPZ Vašeho auta, lakonicky se ozvalo na drué straně. Nahlásil jsem co bylo potřeba k ověření. Odpověď " Jó máte to na parkovišti v Košířích" a s bohem...
Jelikož pracuji v centru města, kde se parkuje opravdu obtížně, parkuji raději na Vítězném náměstí na Praze 6, před generálním štábem armády. Zbytek dojíždím metrem, je to rychlejší bez problému s parkováním. Je pravda, že když má armáda nějakou akci ( poměrně často), již týden dopředu parkoviště osadí značkami se zákazm stání a značek je tam naseto víc než dost.
Toho rána opět parkuji a široko daleko žádná značka. Odpoledne po práci se vracím na parkoviště a auto nikde, stáli tam jen vozy vojenské policie. Volám tedy na policii, kde mi lakonicky řekli " Jó máte to v Košířích " . Tak sem se dal na cestu metrem a tramvají do Košíř i když v časové tísni. Na odstavném parkovišti v Košířích už na mě čekal můj plechový miláček ale navydájí Vám ho pokud nezaplatíte odtah, jinak se s Vámi vůbec nebaví. Po zaplcení 1500 Kč. jsou už provozovatelé parkoviště dokonce i vstřícní a dokonce mi i sehnali telefonní číslo na generální štáb armády, ať si to tam s nimi vyřídím.
Zkouším volat, po chvíli a několika hovorech zjišťuji, že si mě přehazují jak horký brambor. Nakonec se ozval asi ten odpovědný který mi řekl, že stěžovat si můžu ale jen písmně na právníka armády. Právník mou stížnost zhodnotí a já pak dostanu vyrozumění. A jak dlouho to bude trvat ?, ptám se když v tom mám 1500 Kč. Pan voják mi povídá " Jó pane to není hend, počítejte tak čtrnáct dní, měsíc. My nemáme jen Vás, my jsme armáda víte ? ." a dovětek byl " Stejně to nevyhrajete, takové spory za ty léta vyhrála jen jedna ženská a měla s tím co dělat."
Napsal jsem stížnost právníkovi a čekal na odpověď. Mezi tím, než přišel ortel od právníka sem volal městskou policii, která vůz odtahovala. Tam se se mnou nebavili vůbec, jen prý dostali plán odtahovat před generálním štábem a to je vše. Odvolávali se opět na armádu ať si to vyřídím tam a opět s dovětkem " Buďte rád, že sme Vám to jen odtáhli, když neumíte parkovat. Taky Vás to mohlo stát body za přestupek."
Na štábu armády jsem zjistil od nějaké paní úřednice, tajemnice, že ten osudný den přiletěl nějaký generál ze Švédska ale byla tam nějaká změna v programu a to znamená změna i na parkovišti před štábem.
Byl tu den D , přišel dopis od právníka. Ten mi velice rezervovaně zdělil, že ten den se jednalo o plánovanou akci, návštěvu generála švédské armády. Akce byla prý řádně nahlášená a parkoviště řádně označeno značkami. Pokud to já nemám zdokumentované mám smůlu. Armáda o návštěvě generála podklady a dokumentaci má.
Beru proto telefon a volám danému právníkovi. Ten mi tvrdí že je to tvrzení proti tvrzní ale můžu podat žalobu přes soud jestli mám dost času a peněz. Armáda má přeci vše v pořádku. Netušil sem, že do povinné výbavy řidiče bude muset přibýt také fotoaparát a každé parkování si vyfotit.
Tak jsem to prostě vzdal. Už sem na to neměl sílu, čas ani peníze bojovat proti státnímu aparátu, který si stejně platím já. Se státním obrem, spojeným s městskou policií normální člověk nemá šanci bojovat. Dnes parkuji jinde s obavami jestli na mě někde nečíhá nějaká značka a městská policie. Peníze už sem oželel ať si je armáda a měšťáci strčí do p.....!
