Pozdravy z Cognacu - III
Zhruba devadesát kilometrů jsme ukusovali po místních cestách a já čekal že by se měl už v blízkosti ukázat někde ve tmách nájezd na tu proklatou dálnici . Jenže stále nic ! Dálnice nepřicházela a já už byl nervózní že jedeme špatně a pozdě . Tak sem to kolem půl druhé ráno pral na plný plyn hlava nehlava , vesnice nevesnice . Jenže francouzské vesnice a města se hlavně vyznačují tím , že mají vybudované minimálně dva a více kruhových objezdů , podle velikosti města . Tyto objezdy vše zpomalují už jen tím , že je na nich osázeno tisíce zbytečných dopravních značek . Další chuťovka jsou zpomalovací příčné pruhy - retardéry , které dokážou Frantíci nainstalovat na nejneobvyklejší místa na vozovce . Taky jsme jich pár s Páťou okusili , když jsme přes ně skákali jak při časovce na rallye . Všiml si toho i klimbající Jirka , jak se řítím a říká " Ty vole , zklidni to , čeká na nás koňak a né v nemocnici nebo na hřbitově . " Měl pravdu , sklidnil jsem to a po pár kilometrech se konečeně ukázala cedule navádějící na vymodlenou dálnici .
Dálnice už byla v pohodě a po druhé ráno jsme se rozhodli trochu si odpočinout a prospat abychom do našeho vysněného cíle nepřijeli zmuchlaný jako z popelnice . Zastavili jsme na velkém parkovišti u pumpy , ještě se posilnili řízky a salámem z domova co zbyli a hurá do peřin . Na sklopených sedačkách se spalo nic moc ale díky únavě to šlo celkem slušně . Ráno nás přivítalo mlhavým počasím , kde už ale mezi mraky prosvítali první paprsky slunce " Bude hezky " říkám s pocitem , že na cestu nám počasí přeje . Vylezli jsme ze zafuněného auta , vyvětrali smrad a pokračovali dál . Koukám do mapy a itineráře kolik ještě kilometrů a zjišťuji , že už je to jen nějakých dvě stě padesát kilometrů , no tak hurááá jedem .
Ráno už nás vítala oblast " Limousin ", oblast kde se pěstuje bílý dub k výrobě sudů na koňak a které vévodí město " Limoges ". Dřevo z limousinského a troncaiského dubu je jediné , které se k výrobě sudů používá . Jen pár firem jako například Hennessy , dělá pokusy s jinými duby jako je třeba sibiřský dub . Vyrábí se zde také známý limousinský porcelán , který se také používá k výrobě překrásných karaf na koňak . Jsou to zlacené karafy do kterých se ukládá starý , ušlechtilý koňak a cena této karafy tomu také odpovídá .
Dále bylo na řadě starobylé město Angouleme , překrásné město s bohatou historií . Pro nás to byla vstupní brána do oblasti nám zaslíbené . Zde už jsme projeli oblast " Bons Bois " to jedna z okrajových apelací ze všech šesti kde se pěstuje vinná réva pro koňak . Od Angouleme jsme už vjížděli do druhé apelace jak říkají Frantíci " Crus " zvanou "Fins Bois " a už jsme cítili , že jsme tady v tom našem vytouženém kraji .
A už tu byli vesničky , které jsme projížděli s názvy o kterých jsem jen četl na internetu nebo v knihách o koňaku při studování toho kraje . Při projíždění těchto vesnic jsem hádal jaká tady v těch stavení sídlí známá jména koňakových firem . Kolem poledne už jsme vjížděli do druhého známého koňakového města Jarnac . V tomto překrásném a poklidném městečku na řece Charenté jsme na chvilku zastavili na náměstíčku " Place Du Chateau " , které vonělo poledním poklidem , rušené jen hlavní cestou vedoucí do Cognacu . Starobylému náměstí vévodil typický francouzský dům nebo spíš palác jak Frantíci hrdě tato stavení nazívají . Bylo to sídlo firmy Courvoisier s překrásným parkem . To už nás navnadilo na město Cognac . Odjíždíme dál , Jirka se slovy " My se sem ještě vrátíme a s námi žízeň ! "
"Do Cognacu je to už jen čtrnáct kilometrů , tak oči otevřené vole " říkám Jirkovi . Ten si lebedil v sedačce se slovy " no já se z toho přece nepo... ale už bych dal ten hotel , záchod a postel . Mělo by to být někde při cestě . " Vjíždíme do Cognacu , města vysněného , kde už na nás čekají ti známí chlapíci Martell , Hennessy , Otard , Camus , Larsen a jiní které hodláme pokořit .
Můj první dojem z vysněného města nebyl až tak vzrušující jak jsem si vysnil . Čekal jsem vesničky a městečka obklopené vinicemi . Staré kostelíky , romantické domečky a sklepy se zdmi a střechami které jsou zčernalé od andělské daně , alkoholu po léta vypařující se z dubových sudů ve kterých po dlouhá léta sklepmistři uložili " Eu De Vie - vodu života " . To vše utopené v dlouhých a širých lánech poseté vinnou révou . Místo toho už při příjezdu lemovali cestu různé sklady a hospodářské budovy , menší fabriky , prostě podobný venkov jako u nás . Řekl jsem si " no nevadí , bude líp vždyť je to teprve začátek ". Našli jsme hotel na okraji města , alespoň tak mi to připadalo . Bylo to v části města zvané " Chateaubernard " do centra pěkný kus pěšky jak jsme po sléze taky zjistili .
V hotelu Mercure nás mladá recepční ubytovala ve druhém patře . Jirka s ní vyřídil nutné formality a šli jsme bydlet na pokoj . Cestou se ho ještě ptám " hele opravdu je to zadarmo ? Aby pak na nás na konci nevybalili nějakou drastickou sumu v Euro . " Jirka říká " Neboj ňák to dopadne , když tak si to odmakáme v kuchyni nebo na vinici ." " Tvůj optimismus bych chtěl mít vole ." Pokojík hezký , útulný a moderně zařízený i s klimatizací a televizí . Jirka si konečně udělal na záchodě své potřeby a pak si ještě zul boty , což znamenalo smrad úplně všude . Jako protiútok jsem zvolil malé doutníčky jak říkají Kubánci " cigareli ". Zpočátku to vypadalo na výbuch ale díky vytrvalému větrání bylo vše zažehnáno . Vybalili jsme si věci a hurá do města okouknout situaci .
Musím přiznat , že po osmnácti set kilometrech jsme byli docela svěží a pelášili po hlavní třídě " Avenue Victor Hugo " do centra vzdáleného asi tři kilometry . Cestou do centra jsme míjeli plno zaparkovaných autobusů u kterých se shromažďovali a postávali mladí lidé v kostýmech a tahali z autobusů různé hudební nástroje , trumpety , bubínky , harmoniky a jiné . Další zase nacvičovali taneční kroky a různá seskupení . Říkám " co to , co to ? že by nějaká sláva ? " A Jirka na to " No jo kvůli nám ty chytráku ." Proč né říkám , " uviděj dva pěkný slovanský kluky . " Šli jsme dál , míjeli různé obchody a firmy i všudypřítomný market " Lidl ", který je snad všude po Evropě . Hlavní třídou jsme konečně dorazili do centra na náměstí Františka prvního , " Place Francois 1 er " zdejšího rodáka v Chateau du Cognac , dnes sídlo firmy " Otard " . Později se stal František první králem Francie a vládl od roku 1515 do roku 1547 byl nazýván jako král otec . V středu náměstí vévodí jeho jezdecká socha ale na první pohled také podivná stavba a to postavená tribuna a různé zátarasy . Povídám " hele tady fakt něco bude , že by opravdu kvůli nám ? " A Jirka na to " To víš že jo , takový exoty fakt ještě neviděli , pojď jdeme se podívat do Martellu". Prošli jsme ulicí Allées De La Corderie na náměstíčko zvané " Place De Edouard Martell " kde byl také vchod do firmy Martell . Pak ale také vidím v ulici na opačné straně náměstíčka štít hotelu Ibis a říkám " Ty vole proč ten váš říďa nerezervoval hotel Ibis ? když to taky patří vaší firmě ? Byli bychom v centru a nemuseli bychom tady pořádat turistiku za chlastem !" . " Hele blbečku ! buď rád , že máš kde složit tu tvojí debilní palici a ještě zadarmo se snídaní , debile ."odpovídá Jirka . No dobrá tak jdeme na naší první ochutnávku...
Milan Pavlíček
Koňak Martell Gordon Bleu slaví sto let !
Minulý rok 2012 jsme mohli zaznamenat různá kulatá výročí jako například 20 let rozpadu Československa, nebo v dubnu minulého roku sto let od potopení Titaniku ale pro nás příznivce koňaku se rok 2012 nesl ve víru oslav sto let skvělého koňaku MARTELL GORDON BLEU...
Milan Pavlíček
Cognac není jenom alkohol a drahé pití.
Když někdo z nás uslyší slovo "koňak", první se mu vybaví láhev nejakého drahého, fajnového pití odněkud z Francie...
Milan Pavlíček
Bílý koňak – vodka nebo brandy? Koktejly pro mladé?
Většina z nás vnímá koňak jako luxusní a drahé pití. Myslím ale, že je to především díky dlouholetému konzervativnímu přístupu výrobců koňaku...
Milan Pavlíček
Když už piju , tak kvalitní alkohol.
Tak se zase jednou po dlouhé době prodírám nabídkami koňaků na našem trhu abych byl v obraze co, kde a zakolik se nabízí a jaké jsou novinky na našem trhu ...
Milan Pavlíček
ARMAGNAC versus COGNAC
Zřejmě jste si ho v baru nebo restauraci nikdy neobjednali - větší slávu vždycky sklízel jeho slavnější bratr cognac. Přesto jste o této pálence, vyráběné z vinných hroznů, už zřejmě slyšeli nebo aspoň četli o místě jejího původu. Gaskoňsko totiž vedle mušketýra d ́Artagnana a Cyrana z Bergeracu proslavil právě armagnac...
Milan Pavlíček
Stav koňaku v minulém roce
Začíná se psát rok 2011 a já si dovoluji stručně shrnout život tohoto destilátu " Eaux De vie " za minulý rok . Jsem velice rád , že zájem o ušlechtilé destiláty stoupá a je nás více těch bláznů ve svém světě Cognacu , Armagnacu , Whisky , Whiskey a Calvadosu a jiných ušlechtilých destilátů ...
Milan Pavlíček
Pozdravy z Cognacu - IV
První ochutnávka u Martellu se zdařila . Vešli jsme do sídla firmy starou branou , dali se přes hezký a sterostlivě udržovaný park a už nás vítal vstup do historické budovy k prohlídce ...
Milan Pavlíček
Pozdravy z Cognacu - II
Léto pomalu utíkalo a Francie byla už už skoro za rohem . Ještě jsme s Jirkou na letních zahrádkách popíjeli a ladili nějaké podrobnosti kolem naší expedice . Jako například ubytování u Jirky kamaráda v Německu ve městě Ludwigshafen spojené s městem Mennheim . Před pár lety tam Jirka pracoval pár let v hotelu Ramada a seznámil se tam mimo jiné s číšníkem Marco , který původem Ital si vzal německou pekařku se kterou už stejně nežije . Je to postarší , drobný a hlavně příjemný chlapík , který rád maluje obrazy a hlavně nás u sebe nechá přespat při cestě za naší touhou ...
Milan Pavlíček
Pozdravy z Cognacu - I
Poitou Charentes je j západní department Francie jehož břehy omývá Atlantik . Je to kraj pestrý a různorodý , který se živý především turistikou díky své poloze u oceánu a města jako třeba Royan nebo La Rochelle turistikou jen žijí . Samozřejmě je tu i rybolov a zemědělství ale pro mě nejzajímavější je v tomto kraji pěstování vinné révy a výroby koňaku ...
Milan Pavlíček
Pozdravy z Gognacu aneb jak jsem poznal koňak .
Jako každý z nás i já si v době dospívání prožil různé seznamování s alkoholem . Samozřejmě nechybělo takové to vytahování a machrování , kdo toho co nejvíce vypije a nic mu není atd. Zkoušeli jsme všechno možné ale vzhledem na náš studentský věk , hlavně levné . Na chatě na venkově dominovalo pivo a nějaký ten rum a Fernet . V Praze jsme byli spíš vinárnickými typy a ve vinárně Arkádia , která byla naší domovskou základnou jsme holdovali vodce , Becherovce , sem tam nějaká ta Whisky ( ale o výplatě ) a pak často míchané nápoje . Tenkrát jsem o koňaku věděl jen že je to francouzské fajnové pití za těžký peníz ...
Milan Pavlíček
Což takhle dát si Pineau ?
Pineau des Charentes je v podstatě sladké víno , které vzniká zásahem člověka . Je to francouzské likérové víno , které se vyrábí z vinných hroznů na území kraje Charente , známé produkcí koňaku ...
Milan Pavlíček
Což takhle dát si Brandy
Brandy je pálenka z vinné révy . Název Brandy vzniklo ze dvou slov brand wajn neboli pálené víno . Po našem Brandy můžeme nazývat Vínovice . V prvé řadě i Cognac a Armagnac jsou Brandy ale ty jsou státem chráněny a patentovány , že jejich název smí pocházet pouze z oblasti Charenté Cognac a Armagnac z oblasti Gaskoňska . Dnes ale ostatních Brandy ze světa ...
Milan Pavlíček
Což takhle dát si Armagnac
Zřejmě jste si ho v baru nebo restauraci nikdy neobjednali - větší slávu vždycky sklízel jeho slavnější bratr koňak. Přesto jste o této pálence, vyráběné z vinných hroznů, už zřejmě slyšeli nebo aspoň četli o místě jejího původu. Gaskoňsko totiž vedle mušketýra d Artagnana a Cyrana z Bergeracu proslavil právě armagnac. Místo to není ledajaké - na jedné straně jej obklopují Pyreneje, na druhé Atlantik.
Milan Pavlíček
Stav koňaku a ušlechtilých destilátu v Čechách
Na počátku tohoto roku jsem zaznamenal na našem trhu 54 koňakových značek. Jsem rád, že se pomalu přidávají i další značky. Bohužel tomu součastná doba a tkzv. hospodářská krize nenahrává...
Milan Pavlíček
Uvaříme něco ? - Skořice trochu jinak .
Skořice v naší kuchyni a většinou v naší mysli je braná jako ingredience do sladkých pokrmů. Ano je to významné koření do štrůdlů a svařáků, které jsou v tomto období velmi aktuální ale zkusíme skořici v kuchyni využít i jinak...
Milan Pavlíček
Těstoviny na několik způsobů .
Dlouho jsem se rozmýšlel, zda se s Vámi podělit o nějakou tu mňamku když už dělám v té gastronomii. Můj přítel, také bloger se do vaření na blogu pustil aníž by byl kuchařem. Jen ho to baví, má dobré nápady, je kreativní a prostě mu to jde. Tak si říkám proč ne ?...
Milan Pavlíček
Degustace ? Proč ne !
V dnešní uspěchané době, plné stresu, politické špíny a krize, je potřeba taky zastavit, vypnout a odreagovat se. Já to řeším svým koníčkem " koňáčkem " a uchyluji se ke svému oblíbenému koňaku. Vyvrcholením tohoto odreagování někdy taky bývá degustace...
Milan Pavlíček
Koňak v detailu - IV - obsuha , servis , prodej .
Jak už jsem psal v předešlém článku " Stav koňaku v Čechách" , nejsme zrovna národ, který by tento nápoj nějak moc konzumoval. Naštěstí už jsou mezi námi nadšenci, kteří se o ušlechtilé destiláty také zajímají....
Milan Pavlíček
Dobrý den, odtáhli mi auto .
Tak začal můj telefonát na policii ČR. Řekněte mi SPZ Vašeho auta, lakonicky se ozvalo na drué straně. Nahlásil jsem co bylo potřeba k ověření. Odpověď " Jó máte to na parkovišti v Košířích" a s bohem...
Milan Pavlíček
Ausländischer mitarberter ve vlastní zemi .
Zrovna minulý týden takhle poslouchám rádio, kde před zprávami vysílají reklamy. Reklama na nově otevřený MEGA Kaufland, jaký je tam skvělý nákup za ještě lepší ceny. V zápětí hned reklama na nově znovu otevřené Tesco na Národní třídě, kde opět nabízeli nákup skvělého zboží za ještě skvělejší ceny. Jenže...
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2614x