Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Což takhle dát si Armagnac

4. 04. 2010 13:31:15
Zřejmě jste si ho v baru nebo restauraci nikdy neobjednali - větší slávu vždycky sklízel jeho slavnější bratr koňak. Přesto jste o této pálence, vyráběné z vinných hroznů, už zřejmě slyšeli nebo aspoň četli o místě jejího původu. Gaskoňsko totiž vedle mušketýra d Artagnana a Cyrana z Bergeracu proslavil právě armagnac. Místo to není ledajaké - na jedné straně jej obklopují Pyreneje, na druhé Atlantik.

Historie

Armagnac je zřejmě nejstarší doloženou „aqua vitae“ neboli „eau-de-vie“ v království Franků. Nicméně v dobách jejího vzniku se jednalo o vévodství Vasconia (Gasconia) spadající do provincie jihozápadní Aqutaine, které vládli od 12. století do poloviny 15. století králové Anglie. Tedy tvrzení, že se jedná o nejstarší francouzský vinný destilát není úplně správný.

Počátky pálení vína v této oblasti se nedají zcela přesně určit, protože destilace tak i práce královského umění byla v Evropě adeptům známa již před nadvládou Říma.

Réva vinná jako královská rostlina byla primárním materialem z které se od nepaměti destilací získávala „aqua vitae“. Nejstarší dochované destilerie bývaly v celé Evropě zřízeny na místech starých klášterů a opatství. Zde právě zdejší mniši se věnovali nejen modlitbám a práci na poli, ale i matematice, astrononomii, fyzice, přírodním vědám a medicíně. A vinná esence „aqua vitae“ sama o sobě lékem širokého použití ve vrcholném středověku sloužila i k výrobě mnoha dalších vysoce potentních léků qintesencí, elixírů a jiných život a zdraví rozhojňujících produktů.

Roku 1313 kardinál Vidal Du Four ve svém pojednání Pour conserver la santé et rester en forme vyjmenovává několik desítek ctností vinné esence „l ́aqua ardente“. A je pravda stále stejná, ve středověku i dnes, je to elixír zdraví a dlouhověkosti, účinný proti stárnutí, nechutenství, slabosti, zádumčivosti, senilitě, impotenci, podporující zdraví, sílu a život.

V 17. století „l ́aqua ardente“ zvanou Armanhac začli Holanďané vyvážet do světa z přístavů Bayonne a Bordeaux. Jak přesně se tato „eau-de-vie de vin“ destilovala a jak stařila, není známo, neb např. kontinuální alambic Armagnacais (destilační aparát) považovaný dnes za „tradiční“ se objevuje až počátkem 19. století. A po r. 1878 phylloxera zničila v podstatě veškeré zdejší vinohrady, které byly jen částečně obnoveny po r. 1909. Též zdejší černý dub, ze kterého se vyráběly sudy patří již k obrovským raritám. R. 1936 došlo k rozdělení do třech regionů Armagnacu došlo dokonce až r. 1936, kdy zde bylo poprvé ve Francii zaveden systém Appellation d ́Origine Controlée (A.O.C.).

Půda

Armagnac je rozdělen na tři pod regiony Bas-Armagnac, Ténerèze, a Haut-Armagnac.

Bas-Armagnac

Bas-Armagnac s 8 000 ha vinic je dnes považován za kvalitativně nelepší oblast. Avšak to, ani tak kvalitou půdy, ale spíše nejvyšší koncentrací respektovaných producentů a obchodníků s touto vzácnou tekutinou. Severozápadní písčité vinice départementu Les Landes se dokonce neoficiálně označují za Grand Bas-Armagnac.

Písčitá půda s vyšším výskytem železa (sables fauves) nebo s kousky jílových hrud (boulbènes) dávají zdejším „eau-du-vie“ velikou měkkost, hebkost, komplexnost a plnost již po celkem krátkém zrání. Z vinných odrůd zde převažují Bacco a Ugni Blanc.

Ténaréze Mnoho vynikajících nezávislých producentů je právě z Tenaréze. Tento centrální region s 6 500 ha vinic má částečně rezavě písčitou, převážně však jílovitou a vápencovou půdu což dává „eau-de-vie“ pevnější a mohutnější tělo dovolující podstatně delší zrání, než pálenky z Bas-Armagnac. Vinicím dominují odrůdy Ugni Blanc a Colombard. Ze zdejších vinic pochází též výborná vína Côtes de Gascogne.

Haut-Armagnac

Východní Haut-Armagnac pokrývá téměř 50% regionu Armagnacu. Nicméně na zdejších skalnatých kopcích dnes nalézáme nemnoho vinic – jen asi 500 ha patřící několika málo vinařstvím. A to přestože ještě ve století devatenáctém to byla nejproslulejší oblast Armagnacu.

Zdejší vápencové podloží dává „eau-du-vie“ která je suší a tvrdší a prý nezraje příliš dobře, proto se konzumuje spíše mladší okolo. 10 let zrání.

Otázkou je zda toto tvrzení je úplně pravdivé. A to tím spíš, když vidíme, že dnes mají téměř všichni bohatí a vlivní výrobci Armagnacu vinice a vinopalny zcela na opačné straně regionu. Analogicky velmi podobné podloží patří například v Cognacu právě k těm nejlepším (Grande a Petite Champagne) a písčité oblasti s rychle a snadno zrající „eau-de-vie“ (Bon Bois a Bois Ordinaire) jsou naopak hodnoceny jako ty nejhorší. A i v Grand Champagne je Cognac tvrdší a sušší, proto mnohdy potřebuje i několik desítek let zrání než ze sebe vydá to nejlepší...

Destilace

Tradiční armagnac se destiluje z nesířeného čerstvého vína. A to jednou v malém kontinuálním alambicu. Mnoho vinařů svůj destilační přístroj ani nevlastní a jejich produkce je destilována v pojízdných palírnách, korzujících Gaskoňskem od Listopadu do Ledna.

Od r. 1974 se v Gaskoňsku znovuobjevuje dvojitá destilace Charentského typu, často užívaná již v minulosti. Důvody jsou dnes stejné jako dříve - cognacu se prodá cca 150mil. lahví ročně oproti necelým 7mil. lahví armagnacu. Tedy někteří producenti připodobňují armagnac komerčně úspěšnějšímu cognacu. Nicméně většina Gaskoňců dává přednost jednorázové kontinuální destilaci s nižším obsahem alkoholu mezi 52-60% alkoholu neb ten je výrazně ovocnější a navíc v sobě obsahuje mnoho pro armagnac charakteristických látek, které při dvojité destilaci mizí.

Zrání

Armagnac tradičně zraje v 400-420 litrových sudech z černého dubu známých jako „une pièce“. Gaskoňských černých dubů je však již velký nedostatek a tak se požívají stále více sudy Limousin. Rozdíl mezi dřevy těchto dvou dubů je zásadní: Gaskoňský černý dub dává mnohem více hořkosti a taninu (tříslovin), Limousinský více sladkosti a vanilky.Armagnac čersvě vypálen obsahuje cca 52-60% alkoholu a je výrazně ovocný. Nicméně jak již bylo řečeno navíc v sobě obsahuje mnoho pro armagnac charakteristických látek, z kterých ne všechny jsou chtěné a redukují se přirozeně oxidací po cca 12-15 letech zrání. Při dvojité destilaci mizí ihned a neb komerční trh vyžaduje produkci, která není příliš drahá (mladší amagnac) uplatňuje se stále více armagnac dvakráte destilovaný, který je více neutrální a přátelštější již po několika málo letech.

Blended Armagnacs- ( míchání Armaňaků ) .

Blend – míchání může být směskou mnoha rozličných ročníků, různých producentů, ze všech regionů i různých destilačních metod. Smysl blendu je unifikace produkce, která zastírá rozdíly, protože armagnac je totiž svou přirozeností produkt jehož jednotlivé ročníky i lahvování jsou rozdílné. Blend chuť standardizuje, tak aby např. X.O. lahvované r. 1999 bylo laikům k nerozeznání od toho z r. 2008.

Millésime Armagnacs – je ročníkový Armagnac .

Ročníkový armagnac zrající v jediném sudu, kde přirozeně nabíra svou barvu, vanilkovost i kořenitost. Pomalou oxidací přirozeně klesá % množství alkoholu, zatímco viskosita a jemnost se časem stále zvyšuje. Ročníkový Armagnac je Single Cask a zraje různě dlouho. Rozdílné jsou dokonce i stejné ročníky jediného výrobce, protože každý sud „davá“ jinak. Ideální ročníkový armagnac je zcela přirozený bez nutnosti redukce či jakéhokoli jiného vnějšího zásahu enologů. Jen dobré dřevo a čas má tvořit ideální pnutí mezi ovocností, tříslem a alkoholem. A ideální armagnac zraje mezi 18 a 33 lety (pochopitelně jsou i výjimky, které staří výrazně déle), pak se buď přímo lahvuje, nebo se stáčí do skleněných cca 50l nádob řečených dame-jeanne či bonbonne, kde se skladuje neomezeně dlouho. Uvedený ročník tedy neudává dobu zrání nýbrž datum destilace, zrání probíhá zcela individuálně.

Jak pít Armagnac

Armagnac je mimo jiné i digestif tedy se tradičně podává po uspokojivém jídle. Což pochopitelně není jediný okamžik, kdy si lze armagnac dopřát. Výborně se hodí k mnohým desertům, kávě i doutníkům.

Armagnac nechladíme a však ani neohříváme. K dostatečnému otevření vůně a chuti plně stačí zahřátí v ruce. Avšak tím jak se armagnac otepluje z počátku zvyšuje aromata alkoholu namísto ovocnosti, tedy je nutné nechat armagnac dobře vydýchat. Tenkost skla je velmi důležitá.

Ostatní se velice podobá ochutnávání vína – posuzuje se barva a čirost, nos, druhé přivonění je opatrně z větší vzdálenosti protože vzlínající alkohol teprve po chvilce osvobodí krásné komplexní tóny na dně skleničky. Pak následuje ochutnání, nejprve jen několik kapiček, pak malý doušek s rolováním na patře. Po několika vteřinách (pokud nás nápoj uspokojil) polkneme a posuzujeme závěr a délku.

Pro a na zdraví užíváme dlouhodobě 3-5 cl denně. Při opomenutí denní dávku nezvyšujeme. Pro radost můžeme čas od času vypít i více. V žádném případě nedoporučujeme pít – co kdo snese, protože i ten nejlepší lék se při předávkování stává jedem...

Autor: Milan Pavlíček | neděle 4.4.2010 13:31 | karma článku: 9.18 | přečteno: 1695x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bylo soužití Židů a Arabů vždycky tak problematické?

Strašné události, ke kterým došlo v posledních dnech v Izraeli , vedou každého slušného člověka, kterému se hnusí násilí, k zamyšlení: Vždycky se muslimové s židy takhle nenáviděli?

25.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 10.37 | Přečteno: 369 | Diskuse

Jana Slaninová

Nepřirozené věci: rodičovská práva gayů

Koutkem oka mi zaškubaly diskuze o tom, co je v přírodě a mezi lidmi přirozené či nikoli. Co vlastně my, zplozenci civilizace, víme o přirozenosti?

25.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 624 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Gen. Poslední...a výborný

Gen je jako otisk v kůži navěky, těžko jizvu zamaskujeme. Využijeme-li možnost, i to se trochu dá. Jsou však otisky, které jsou požehnáním a jizva ozdobou. Gen je daný. Anebo vytvořený. Třeba Fero Fenič i Břetislav Rychlík to umí

25.7.2017 v 1:04 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 477 | Diskuse

Ladislav Jílek

Šarbel Machlúf

Většině lidí to jméno asi nic neříká. Je to poustevník, který žil v 19. Století v Libanonu. Je uctíván jako světec a dnes je jeho svátek.

24.7.2017 v 21:30 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 176 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když kluci choděj s klukama a chtěj dítě….

No, když jsem si dneska přečetla titulek, že Ústavní soud dal rodičovská práva gayům, nevylítla jsem vzteky ze židle, protože by mi to bylo stejně houby platný. Jen jsem se přesvědčila v tom,

24.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 40.91 | Přečteno: 2908 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2190
Jsem jeden z mála fandů ušlechtilých destilátů , jako je " Eau de Vie " voda života a tou je pro mne Cognac . TOPlist

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.